Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

hillbilly 

George Svehla
251 alb35283 zobrazení13 fanoušků3 komentáře


reklama

61 fotek, listopad 2014, 321 zobrazení, 10 komentářů | lidé, oslavy
listopad 2014 - 1. výročí trampské osady Echidna. Událost probíhala po několik dnů...
18 fotek, 22.11.2014, 196 zobrazení, 2 komentáře | lidé, oslavy, zábava
Sobotní večer 22. listopadu 2014 - 1. výročí trampské osady Echidna
117 fotek, listopad 2014, 251 zobrazení, 54 komentářů | krajina, příroda, zvířata
Jak jsem v minulém povídání slíbil, tak Vás v tom dnešním zavedu do prostředí kde probíhaly oslavy prvního výročí TO Echidna. Aby se to nepletlo, rozdělil jsem fotky do pěti alb. Začneme tím, co většina účastníků spatřila po příjezdu na místo, dále si sedneme k slavnostnímu ohni a podíváme se přítomné. Nakonec se vydáme do blízkého okolí.
29 fotek, 20.11.2014, 243 zobrazení, 10 komentářů | cestování, krajina, příroda
Před časem jsem dostal od kamarádů pozvánku na oslavu prvního výročí založení trampské osady Echidna, což je česky Ježura. Tentokrát mě tělo nezradilo a ve čtvrtek, 20. listopadu, časně ráno, ještě před rozbřeskem jsem se vydal v Afuši, což je moje expediční vozidlo, směrem na sever, tedy k rovníku.

Z metropolitní sydneyské aglomerace jsem se vymotal ještě za ranního šera a první sľnečné lúče mě už vítaly na dálnici M1 - Pacific Motorway - na cestě k Newcastle. V okolních údolích se válely ranní mlhy že s mostu Brooklyn byla sotva vidět hladina mořské zátoky Berowra waters. Naposledy jsem jel tímto směrem v srpnu 1969. Já jaksi pobřeží Pacifiku a vodu zrovna nemusím a když mám možnost někam jet, tak to obvykle je na severozápad do vnitrozemí, do pouští, které jsou mou srdeční záležitostí.
Pilbara 1
77 fotek, srpen 2003 až květen 2014, 203 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, příroda
je oblast v Západní Austrálii která má geologické privilegium. Nachází se zde nejstarší horniny na světě, až 3.6 miliard let staré. Zdejší krajina je rájem geologů a nachází se zde i gigantická naleziště železné a jiných rud. Navíc, železo je ve zdejší rudě tak koncentrované, že vychyluje kompasy přelétajícím letadýlkům. Jde o krajinu pouštního charakteru, kde si návštěvník připadá jako na výletu na Marsu. Povídání o této krajině najdete na Neviditelném Psu ve Zvířetníku. http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_zviretnik.aspx
87 fotek, říjen 2014, 233 zobrazení, 22 komentářů | lidé, oslavy, příroda, rodina-přátelé
Stejně jako před rokem. Vypuklo nám zde jaro, dokonce jsme měli už i několik dnů kdy bylo přes 30°C ale to neznamená aby se do toho nenamíchalo několik ranních mrazíků a jinovatky. To je období kdy tu s kamarády a kamarádkami pořádáme narozeninové oslavy u horního toku řeky Capertee, na farmě jedněch z kamarádů.

Tentokrát to byly dvojí narozky. Jedna mladice slavila 44 a druhá 60+ několik let k tomu. Do campu, kde jsme už před čtyřiceti lety užívali krásy okolí s malými dětmi, jsme se sjeli už v pátek. Až na rodinku mladice jsme už stejně všichni v penzi a tak nám čas nediktuje co, kdy a jak. Takže mladí přijeli poslední, až večer v pátek potmě.
170 fotek, září 2011 až září 2014, 216 zobrazení, 1 komentář | koníčky, makro, příroda
Stejně jako před rokem. Vypuklo nám zde jaro, dokonce jsme měli už i několik dnů kdy bylo přes 30°C ale to neznamená aby se do toho nenamíchalo několik ranních mrazíků a jinovatky. To je období kdy tu nejvíce kvetou orchideje. Jak ty pěstované, tedy domácí, tak i ty divoké v buši. A tak jsme se z místních, regionálních novin, kterým důvěrně říkáme „kravské rozhledy“, ale jinak známé pod jménem „The Mountain Gazette“ dověděli, že místní, povětšině amatérští pěstitelé, podniknou v sobotu výstavu toho, co se jim podařilo vypěstovat.
Rozhodl jsem se tuto chloubu místních pěstitelů zvěčnit v podobě digitálních fotek, které vám nyní nabízím v albu na Rajčeti.
3 fotky, 3.8.2014, 223 zobrazení, 1 komentář | lidé
Tak se stalo, že na Velikonoce 1974 jsme byli pozváni na již 4. Výroční celoaustralský potlach trampů z Československa. Tento se konal v údolí řeky Shoalhaven u osady Nerriga. Nakonec jsem jel jen já sám s naším Petrem, Míla byla s marodícím Martinem doma. V hospodě v Nerrize čekala spojka, se kterou jsme si nejdříve dali mazanec co jsem dovezl a Míla upekla s pivem a pak mě byla ukázána cesta na flek potlachu.

Kamarádů zde již bylo dost a chumel malých dětí taky. Takže o zábavu nouze nebyla. Navazovala se nová přátelství, potkávali se kamarádi co se znali už z domu a tak se lavinovitě rozrůstala trampská sešlost. Ven se začalo jezdit společně ve skupinách a výroční potlachy o Velikonocích se staly australskou tradicí trampů z Československa.
11 fotek, 19.7.2014, 201 zobrazení, 4 komentáře | cestování, krajina, příroda
Celá akce se odehrávala v zimě, tedy v srpnu roku 1974, pod patronací Sokola a vedením pana Sudka. Avšak jen on s manželkou a naše rodinka byla na místě přes noc. Ostatních, asi 20 účastníků, se dostavilo až v den pořádaného výšlapu. Šlo o to sejít po jednom velmi strmém hřebeni na dno nejhlubšího kaňonu v Klokánii, (900m), kterým jsme pak prošli a pak se zase vyšplhat velice strmým svahem zpět k autům. Stačí snad to, že při výstupu zkolabovali vlčáci a majitelé je museli dál nést a pak i mrňata uvítala vynášku na zádech rodičů. Naši ostřílení hoši však cupitali celou cestu. Teď se tomu sám divím, co dvou a čtyřletý kluk dokázal.

V korytě potoka Bungonia, na dně kaňonu žádná cesta není, zrovna tak jako po hřebeni dolů. Jde se tam kudy buš pustí. V korytě se skáče a leze po vápencových balvanech co zde jsou po každé povodni, tedy větším dešti, vodou přemístěny a jinak naaranžovány. Některé jako malý domek velké a kývající se když se po nich leze. Ostatně okolní stěny jsou horolezeckým rájem, jak jsem se později přesvědčil.

Na tomto výšlapu jsme se poznali s podobně švihlou rodinku, která však na rozdíl od nás měla 2 zhruba stejně staré dcerky. Slovo dalo slovo a začali jsme jezdit ven společně. Přes tyto nové kamarády jsme poznali další jedince i rodinky stejné krevní skupiny a tak se naše vandry po Klokánii staly i společenskou záležitostí.
12 fotek, 30.7.2014, 234 zobrazení, 2 komentáře | cestování, děti, příroda
Když se v roce 1970 narodil Petr to jsem už dělal v konstrukci automobilů BMC. V práci jsem poznal jednoho Čecha co opustil kotlinku v roce 1948, který měl stejnou krevní skupinu, tedy jezdil do buše na výšlapy, lovil zvěř a hledal zlato a drahokamy. Olda Pazderník ovládal navíc naši tehdejší současnou hovorovou češtinu na rozdíl mnohých jeho vrstevníků, kterým se mateřština zastavila okamžikem opuštění rodného hnízda. Byl tehdy vdovec se čtrnáctiletým synem z prvního manželství a jeho druhá manželka byla Japonka se kterou měl malou holčičku, moc pěknou po mamince, která byla jako panenka z porcelánu avšak ideální ženská do nepohody. Začali jsme jezdit ven společně. Olda mě půjčil flintu a ukázal místa kde se dali ulovit králíci a klokani. Obvykle jsme jeli v sobotu přes noc a od té doby jsme konzumovali divoké maso, jezdili hledat safíry a žlutý kov, za kterým účelem jsme si pořídili nutnou výbavu. Navíc to byly aktivity více méně na jednom místě a tak když se narodil Petr, tak od svých 3 měsíců spával s námi pod stanem. Nejpohodlnější to bylo, dokud ho Míla kojila, to měl krmivovou základnu sebou a nebylo třeba nic moc mimo plínek balit.
11 fotek, leden 2004 až srpen 2014, 206 zobrazení, 8 komentářů | příroda
Mnozí pravidelní čtenáři mých blábolů si už zvykli, že ve velké jižní zemi klokanů je vše naopak a nebo
i zcela jinak. Pro ty, kteří si rádi pochutnávají na různých sladkovodních potvůrkách bude dnešní povídání. Povídání bude jen o dvou, jinak by to bylo na knihu, zrovna tak jako o potvůrkách mořských.
Dnes se podíváme na jižní přívěsek Klokánie, Tasmánii. Tato jak charakterem krajiny tak i počasím připomíná nejblíže Evropu, od které se vlastní Klokánie diametrálně liší.
Fotky v tomto albu jsou převzaty z Internetu z různých zdrojů.
http://en.wikipedia.org/wiki/Brown_trout
http://www.parks.tas.gov.au/indeX.aspX?base=3538
http://en.wikipedia.org/wiki/Tasmanian_giant_freshwater_crayfish
83 fotek, červenec 2014, 157 zobrazení, 40 komentářů | příroda
v sobotu, 12. července hned po ránu jsme se sebrali a sjeli s kopce ke skautské hale podívat se na tu nádheru. Horko rozhodně nebylo, teploměr u nás ukazoval 5°C a dole pod kopcem je obvykle o 2 – 3° méně. U vchodu jsme zaplatili symbolické vstupné dvou klokaních dolarů na osobu, aby pořadatelé měli na zaplacení za elektriku a vodu co za víkend v té hale spotřebují. Obé je zde nyní drahé, zvlášť elektrická energie, za kterou nám, díky zelené politice vlády, počítají více jak 25 centů za kilowatthodinu.

V prostoru haly byly k sobě sraženy stoly do čtyř podélných řad, pokryty černou plastovou folií a na nich vévodily květňáky s orchidejemi všech možných druhů, barev a vůní. Nádhery bylo až oči přecházely a na jednom stolu byly některé zdejší co rostou divoce v buši. http://anpsa.org.au/APOL19/sep00-1.html Vzduch byl provoněn těmi co omamně voní a obdivovatelů bylo tak akorát přiměřeně aby nebylo přecpáno. Rozhodl jsem se tuto chloubu místních pěstitelů zvěčnit v podobě digitálních fotek, které vám nyní nabízím v albu na Rajčeti.
16 fotek, 5.7.2014, 138 zobrazení, 1 komentář | příroda
Rád bych Vás seznámil s tím jak pokračují v buši odkvetlé žlutokapy. http://en.wikipedia.org/wiki/Xanthorrhoea http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDlutokap Jak kvetly bylo zde: http://hillbilly.rajce.idnes.cz/2014_05_podzim_v_Klokanii Většina klasů už je tmavě hnědá až skoro černá a tvrdé tobolky se začínají otevírat. V každé jsou zpravidla 2 a někdy i 3 černá semena, která, pokud je dříve nesezobnou ptáci, spadnou do podrostu a časem snad i vyklíčí. Jejich klíčivost je podmíněna řadou okolností ve kterých neschází ani přítomnost kouře z hořícího okolního buše. Takže pokud semínko nebylo sezobnuto, a upadlo do vhodného, mírně vlhkého místa tak když ho pohladí kouř a nesežere nějaký brouk, tak na jaře vyklíčí. Nic moc, asi jako nit tlustý lístek travičky. Žlutokap s růstem moc nespěchá a pokud přežije ranné mládí a nespase ho třeba klokan, tak další rok už má dva jako nit tlusté lístky. A tak to jde dále. Takže žlutokapy co jsou zpravidla na fotkách jsou už pár desítek let staré. Malý, asi půl metru vysoký kmínek, se vytvoří zhruba po 30 letech a v buši jsou vzrostlé exempláře 500 – 1000 let staré.
148 fotek a 1 video, červen až červenec 2014, 232 zobrazení, 40 komentářů | děti, doma, lidé, oslavy
Náš starší syn Petr se na rozdíl od let minulých rozhodl, že svoje 44 narozky a zároveň jmeniny oslaví u nás. S maminou, tedy mojí ženou Mílou, se domluvil na detailech, včetně dobrot. Jak už je u Slovanů zvykem, tak chutná a vydatná strava byla zlatým hřebem celé této akce.

Míla nakoupila ingredienty a v týdnu před dnem D začala chystat, péct a vařit. I dortu na přání Petrovi udělala, tradičního Ožralýho Isidóra, na kterého vždy padne dosti rumu. Jelínek. Připravila si také brambory na saláty, jeden s a druhý bez majonézy, pro schovanku hranolky, protože bramborový salát nepapá. Masovou mňamku nejdříve vyzkoušela jako nový recept na kamarádech na trampské slezině, kde se po závitcích jen zaprášilo a tak se rozhodla, že ji udělá i na nedělní mecheche. V bobcích sekané jsou ukryty kousky chili kabanosu a to vše se zabaleno v plátcích slaniny. Po upečení to nádherně voní a chutná ještě lépe.
167 fotek a 1 video, červen až červenec 2014, 333 zobrazení, 56 komentářů | lidé, oslavy, příroda
Jeden z našich mladších kamarádů trampů se dožil kmetského věku a tak se rozhodl uspořádat oslavu svých kulatin v „našem“ starém kempu u jiného kamaráda na farmě. Místo je to kouzelné v malebném údolíčku na břehu řeky Capertee, která tady, na svém horním toku, připomíná spíše větší potok. Tvoří zde však četné tůně a je lemovaná pěkně vzrostlými shee oaky, tedy kasuáriany, které připomínají borovice.
69 fotek, prosinec 2012 až květen 2014, 199 zobrazení, 31 komentářů | krajina, příroda
Když měli mírnou, ba až teplou zimu v Evropě, proč by nemohli mít nezvykle teplý podzim v Klokánii, že ano. Malebná, teplá rána (15°C) a přívětivé teploty za jasných, slunečných dnů (25°C) přímo zvou do okolního buše. Skutečně Indian Summer (indiánské léto) jako když ho vystřihne. Dokonce i neposlušné tělo třetihorního ještěra se jaksi umoudřilo a tak se skoro každé ráno toulá s Habsburky podzimním bušem. Tedy hlavně s Maxmiliánem, protože Ferdinand jde jen občas, je z nás nejstarší a tělo mu pokaždé nedovolí.
70 fotek, srpen 2007 až květen 2014, 323 zobrazení, 64 komentářů | cestování, krajina, příroda
Je jméno nádherného a velkého národního parku jehož východní okraj začíná 80km západně od Sydnejské metropole. Název, i když to českému uchu bude znít trochu divně, se vyslovuje Volemáj. Většina parku, který měří 5000km čtverečních (bratru 50km od východu na západ a100km od jihu na sever) je téměř neprostupná divočina porostlá hustým bušem, ozdobená kopci přes 1200m vysokými, protkaná kouzelnými kaňony a četnými vodními toky, přístupná jen dobrodružně založeným masochistům. Slézání pískovcových útesů, slaňování do kaňonů, plavání a potápění v ledové vodě na jejich dně kde slunce nikdy nesvítí patří k radovánkám jedinců kteří se tam vydají.
http://en.wikipedia.org/wiki/Wollemi_National_Park
Odměnou jim je splynutí s divočinou, kde se ke spatření nabízí 235 druhů ptáků, 46 druhů savců and 55 druhů motýlů a nesčetné kytky, rostliny a stromy které jinde nevidět.
14 fotek, únor 2004 až březen 2014, 207 zobrazení, 3 komentáře | cestování, krajina, příroda
Pro většinu obyvatelstva Klokánie, která žije na východě a jihu kontinentu, to je tak trochu exotika a z ruky. Jen doletět ze Sydney do Perthu představuje minimálně 5 hodin letu a 4000 km. Odtud pak máme možnost objevovat a obdivovat přírodní krásy okolní krajiny.

Průzračné vody Indického oceánu lákají obyvatelstvo na četné pláže a nedaleké ostrovy. Jeden z nejpopulárnějších je ostrov Rottnest. Místní ho láskyplně zvou „Rotto“. Tento je jen 19 km od pobřeží a má zajímavou historii. Díky tomu, že na ostrově nežijí žádní dravci a žádná zvířata dovlečená lidmi, tak se zde dobře daří domácímu vačnatci jménem quokka. (Setonix brachyurus) Je to zvířátko podobné malému klokánkovi. Podle tohoto původního obyvatele dostal také ostrov svoje nynější jméno. Stalo se takto. Když v roce 1696 holandsý kapitán Willem de Vlamingh strávil šest dnů průzkumem ostrova spletl si četné quokky s obřími krysami a pojmenoval ostrov „Krysí hnízdo“, tedy Rotte nest. Dále se však vyjádřil, že zde je „Ráj na Zemi“ jak se mu zde líbilo.

Povídání o ostrovu bude od úterka na Zvířetníku http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_zviretnik.aspx
38 fotek, březen 2014, 430 zobrazení, 16 komentářů | lidé, příroda, události
Na houby to je od nás co by kamenem dohodil, pouhých 115km tam a 115km zpět. Tak budu mít aspoň rozcvičku na těch 600km co to mám od domečku na potlachoviště. Houby rostly a byly po deštích mladé a krásné. Les kam jsme na ně chodili nám majitelé lesů po 40 letech růstu stromečků naholo vytěžili. V novém lese jsme byli kolem deváté ráno a o půl dvanácté jsme odjížděli domů.
Devátý celosvětový potlach trampů z bývalého Československa se konal v neděli 16. března.
Byla to kulminace příprav a chystání australských trampů, kteří tuto akci tentokrát pořádali. Místo vybráno, připraveno a potřebné peníze mezi trampy vybrány a tak nezbývalo než se těšit, že se zase po letech uvidíme se starými kamarády. Tentokrát se pořádal celosvětový potlach po třech letech a ne po pěti, jak bývalo zvykem. Vznikají obavy, že by do pěti let naše řady příliš prořídly. Fotky z potlachu jsou od kamaráda. Více bude v povídání v úterý na Zvířetníku. http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_zviretnik.aspx
82 fotek, březen 2006 až prosinec 2013, 314 zobrazení, 22 komentářů | cestování, krajina, příroda, zvířata
Jak jsem už dříve předeslal, tak ostrovy připomínající většině lidí Ráj na Zemi mou osobu nelákají natolik, abych se na některý vypravil a tak jsem nikdy na žádném nebyl. Pokud mám čas, peníze a poslušné tělo, tak nejraději navštěvuji místa kde ani lišky dobrou noc nedávají a soudný člověk ani nepáchne. Přesto mám kamarády kteří jsou na rozdíl ode mne zcela normální a na tyto ostrovy jezdí za rekreací a tak mám spousty informací zprostředkovaně. Jak jejich historky, tak fotky i videa. Takže za vše co bude následovat vděčíte jim.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.