Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Trampové z bývalého Československa kteří žijí v Austrálii se letos už po 44 tradičně na Velikonoce setkali na potlachu v malebném prostředí buše v Hnědých horách u říčky Bombala. Na závěr tohoto alba je i pár videí ze zpívání a hraní. Povídání o této události vyjde v úterý na Našem Zvířetníku. http://naszviretnik.net/
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • duben 2012 až duben 2013
  • 481 zobrazení
  • 0
  • 77
Když se v roce 1970 narodil Petr to jsem už dělal v konstrukci automobilů BMC. V práci jsem poznal jednoho Čecha co opustil kotlinku v roce 1948, který měl stejnou krevní skupinu, tedy jezdil do buše na výšlapy, lovil zvěř a hledal zlato a drahokamy. Olda Pazderník ovládal navíc naši tehdejší současnou hovorovou češtinu na rozdíl mnohých jeho vrstevníků, kterým se mateřština zastavila okamžikem opuštění rodného hnízda. Byl tehdy vdovec se čtrnáctiletým synem z prvního manželství a jeho druhá manželka byla Japonka se kterou měl malou holčičku, moc pěknou po mamince, která byla jako panenka z porcelánu avšak ideální ženská do nepohody. Začali jsme jezdit ven společně. Olda mě půjčil flintu a ukázal místa kde se dali ulovit králíci a klokani. Obvykle jsme jeli v sobotu přes noc a od té doby jsme konzumovali divoké maso, jezdili hledat safíry a žlutý kov, za kterým účelem jsme si pořídili nutnou výbavu. Navíc to byly aktivity více méně na jednom místě a tak když se narodil Petr, tak od svých 3 měsíců spával s námi pod stanem. Nejpohodlnější to bylo, dokud ho Míla kojila, to měl krmivovou základnu sebou a nebylo třeba nic moc mimo plínek balit.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 30.7.2014
  • 264 zobrazení
  • 1
  • 22
Už pár týdnů pozorujeme jak nastupuje jaro. Keře i stromy postupně rozkvétají a šedozelené houští se pozvolna mění v paletu barev. Převládá žlutá a bílá, či krémová, ale i modrá, fialová a červená místy probleskne. Radost pro oko a duši to také pohladí. Opět upřesňuji, toto vše pozoruji já, ty dvě obludy Habsburský šmátrají svými raťafáky u země a „čtou“ si kdy kdo a nebo co, zde šlo a nebo bylo. Kytky je ani v nejmenším nezajímají. No co, svůj k svému, ne?
První známky příchodu klokaního jara jsou kvetoucí akácie v buši i zahradách. Tato záplava jemně vonících zlatých květů je pohromou pro astmatiky, pylu akáciové květy produkují záplavu. Potom v zahradách rozkvetou magnólie a v buši začnou kvést „eggs and bacon“, tady vejce se šunkou, svými žluto, oranžovo hnědými květy podle jejichž barev dostala kytka jméno. Stejným jménem se zde pyšní i jedna zátoka s pěknou a šikovně schovanou pláží. To proto, že na jejích březích roste spousta keřů „eggs and bacon“ - Dillwynia retorta ssp. http://www.friendsoflanecovenationalpark.org.au/Flowering/Flowers/Dillwynia_retorta.htm
Kategorie: příroda
více  Zavřít popis alba 
35 komentářů
  • srpen 2004 až říjen 2016
  • 239 zobrazení
  • 2
  • 3535
Nádherná kopcovitá oblast rozeklaných skal a hlubokých údolí s kaňony a bujnou vegetací se rozkládá zhruba 200 km na jih od Sydney. Tvoří ji národní park o rozloze 237 km čtverečních, kde se jeden může potulovat celé týdny. https://www.nationalparks.nsw.gov.au/visit-a-park/parks/budawang-national-park Tedy ony jsou v této oblasti NP dva. Oba kouzelný. Budawangs je od Sydney dále a ten bližší a podobnými krásami oplývající se jmenuje Morton NP. https://www.nationalparks.nsw.gov.au/visit-a-park/parks/morton-national-park/map Tento je trochu větší, rozkládá se na 1997 km čtverečních. Oba leží 15 – 20 km od pobřeží Pacifiku. Morton NP kousek od městečka Nowra a Budawang ještě blíže k pobřežnímu městečku Ulladulla. O toulkách v těchto parcích bude v povídání na http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_zviretnik.aspx
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2009 až leden 2019
  • 65 zobrazení
  • 0
  • 00
Svatyně Annapurny je ve 4170 metrech nad mořem - počasí nás "uvěznilo" v základním táboře Annapurny1, kde jsme pobyli dva a půl dne než se vyčasilo a my mohli ofotit tu krásu kolem nás. V této výšce se obloha jeví temně modrá až do černa.
V roce 1996 jsme se toulali Nepálem. Cestou tam jsme si v rychlosti prohlédli Bangkok, kde jsme přesedali na letadlo Nepal Airlines. V Nepálu to byla města Kathmandu a Pokhara, aby hlavní dávka oskenovaných fotek a diáků byla z toulek kolem Annapurny. Postupně budou na Zvířetníku uveřejněna povídání jak vše probíhalo. Vše bylo původně psané pro kamarády, kteří mají rádi hory a do těchto míst se nedostali a asi už nedostanou.
více  Zavřít popis alba 
  • březen 2010 až září 2016
  • 88 zobrazení
  • 1
  • 00
Tehdy provozoval ČSM – Československý Svaz Mládeže – stanový tábor v Rumunsku na Mamai, nedaleko nejstaršího rumunského města a přístavu Constanta. https://cs.wikipedia.org/wiki/Constan%C8%9Ba daleko obsáhlejší informace najdete na https://en.wikipedia.org/wiki/Constan%C8%9Ba přeloží to Google. Tehdejší Mamaia byl písečný ostroh zhruba 7 km dlouhý a 200 m široký ležící od Constanty na sever mezi sladkovodním jezerem Siutghiol a pláží Černého moře. Ostroh podélně protínala úzká silnička. Stálo zde pouze kasino Mamaia, hotel Prvního Máje a stanový tábor ČSM, připomínající ležení cizineckých legií na Sahaře a nebo na Arabském poloostrově. Každý ze zhruba stovky stanů měl 10 obyvatel a cestou k pláži stála jediná budova se sprchami, záchody, kuchyní a jídelnou. V této jsme jedli na směny, i když hala byla dosti velká, tak moc nás bylo. Vzpomínkové povídání o této heroické době najdete zde: http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_zviretnik.aspx
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2009 až červen 2019
  • 177 zobrazení
  • 2
  • 11
Jako obvykle a jak se zde mezi trampy stalo tradicí, jsme se slezli jako švábi na pivo u kamarádky Mušky na Warragambě v bývalém výcvikovém středisku skautíků, které kdysi Muška s mužem koupili. Na rozlehlém pozemku v buši byli utáboření kamarádi kteří se rozhodli zůstat déle a co přijeli už dříve. Jak cigánské lágr to vypadalo, ale osazenstvo bylo slušné, úsměvné, čisté a bílé pleti.
Kamarádi co přijeli ze vzdálenějších míst, jako Adelaida – 1400km, Melbourne – 900km, Gold Coast a nebo Western Districts of NSW, tedy z vnitrozemí, z country zde už byli zabydlení. Síla lidiček ze Sydney a přilehlého okolí postupně přijížděla. Dohromady nás nakonec bylo kolem 45 kusů. Z toho bylo 9 muzikantů se strunnými nástroji a tak se to začínalo rýsovat na pěknou oslavu.
Velice a mile mě překvapil kamarád z Adelaidy, který mě věnoval velkou knihu. Zakonzervovanou historii ze země kde jsme se narodili. Svázaný časopis Světozor z roku 1917, který byl u nich rodinným dědictvím. http://en.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btozor Tento je z 60% věnován válečným událostem, včetně četných fotografií. V době jeho vydávání jsme ještě byli součástí Rakousko – Uherské monarchie a zrovna rok nám vládlo Jeho Veličenstvo Karel I. Snažil se navázat na úspěšnou vládu Franze Josefa I, který v roce 1916 ve svých 85 letech zemřel.
Mimo černobílých fotek z celého světa jsou ve Světozoru i články zajímavých autorů, jako třeba od prototypu trampa, umělce, tuláka a novináře Z. M. Kuděje o svých cestách po USA. http://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Mat%C4%9Bj_Kud%C4%9Bj Už se těším jak si v této vzácné zažloutlé knize počtu češtinu z počátku 20. století. Neodolatelné jsou reklamy na poslední straně každého čísla. Nechybí ani ta na automobily Laurin a Klement z Mladé Boleslavi. http://en.wikipedia.org/wiki/Laurin_%26_Klement To se pánům majitelům o Škodovce ještě ani nesnilo, a na tento název si musel podnik ještě 8 let počkat. http://en.wikipedia.org/wiki/%C5%A0koda_Auto
Kategorie: lidéoslavy
více  Zavřít popis alba 
34 komentářů
  • zima 2014/2015
  • 869 zobrazení
  • 2
  • 3434
Celá akce se odehrávala v zimě, tedy v srpnu roku 1974, pod patronací Sokola a vedením pana Sudka. Avšak jen on s manželkou a naše rodinka byla na místě přes noc. Ostatních, asi 20 účastníků, se dostavilo až v den pořádaného výšlapu. Šlo o to sejít po jednom velmi strmém hřebeni na dno nejhlubšího kaňonu v Klokánii, (900m), kterým jsme pak prošli a pak se zase vyšplhat velice strmým svahem zpět k autům. Stačí snad to, že při výstupu zkolabovali vlčáci a majitelé je museli dál nést a pak i mrňata uvítala vynášku na zádech rodičů. Naši ostřílení hoši však cupitali celou cestu. Teď se tomu sám divím, co dvou a čtyřletý kluk dokázal.

V korytě potoka Bungonia, na dně kaňonu žádná cesta není, zrovna tak jako po hřebeni dolů. Jde se tam kudy buš pustí. V korytě se skáče a leze po vápencových balvanech co zde jsou po každé povodni, tedy větším dešti, vodou přemístěny a jinak naaranžovány. Některé jako malý domek velké a kývající se když se po nich leze. Ostatně okolní stěny jsou horolezeckým rájem, jak jsem se později přesvědčil.

Na tomto výšlapu jsme se poznali s podobně švihlou rodinku, která však na rozdíl od nás měla 2 zhruba stejně staré dcerky. Slovo dalo slovo a začali jsme jezdit ven společně. Přes tyto nové kamarády jsme poznali další jedince i rodinky stejné krevní skupiny a tak se naše vandry po Klokánii staly i společenskou záležitostí.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 19.7.2014
  • 224 zobrazení
  • 1
  • 44
Je jméno nádherného a velkého národního parku jehož východní okraj začíná 80km západně od Sydnejské metropole. Název, i když to českému uchu bude znít trochu divně, se vyslovuje Volemáj. Většina parku, který měří 5000km čtverečních (bratru 50km od východu na západ a100km od jihu na sever) je téměř neprostupná divočina porostlá hustým bušem, ozdobená kopci přes 1200m vysokými, protkaná kouzelnými kaňony a četnými vodními toky, přístupná jen dobrodružně založeným masochistům. Slézání pískovcových útesů, slaňování do kaňonů, plavání a potápění v ledové vodě na jejich dně kde slunce nikdy nesvítí patří k radovánkám jedinců kteří se tam vydají.
http://en.wikipedia.org/wiki/Wollemi_National_Park
Odměnou jim je splynutí s divočinou, kde se ke spatření nabízí 235 druhů ptáků, 46 druhů savců and 55 druhů motýlů a nesčetné kytky, rostliny a stromy které jinde nevidět.
více  Zavřít popis alba 
64 komentářů
  • srpen 2007 až květen 2014
  • 340 zobrazení
  • 0
  • 6464
Průvodní fotky ke vzpomínkám starého zbrojnoše. O tom jak jsme se toulali po okolí Brna a poznávali krásy přírody.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • únor 2010
  • 488 zobrazení
  • 0
  • 11
Když jsme v roku 1972 stavěli naši chaloupku v buši, tak jsme s našimi kamarády Denisem a Francoise uspořádali piknik na staveništi. V květnu 2010 se oba u nás ukázali při svých toulkách po Klokánii. Denis po 10 letech a Francoise po 38 letech. Ona nás nepoznala a my ji taky ne. Ale více je v povídání o tomto setkání na Našem Zvířetníku. http://naszviretnik.net/
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2010
  • 235 zobrazení
  • 0
  • 00
Stalo se už tradicí, že každý rok v listopadu se s kamarády sejdeme u Turon River, kde oslavíme několikatery narozeniny, zazpíváme si u ohně a podíváme se po pěkném okolí. Letos vypadala krajina i řeka obzvášť nezvykle. Po desetiletém suchu, nejhorším za posledních 100 let, kdy říční koryta vyschla a krajina byla hnědá, spálená sluníčkem, máme letos rok vlhký, nad Pacifikem nám vládne LaNiňa a v Klokánii prší a krajina se nezvykle zelená. Jak vše probíhalo bude od úterka na stránkách Náš Zvířetník, http://naszviretnik.net/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • listopad 2010
  • 259 zobrazení
  • 0
  • 22
Celodenní výlet krajinou v hodnou pro kozy a nebo kamzíky. Nejdříve dolů 300metrovým útesem pak kolem potoků k tůni u Junction Rock a zpět podél potoka do Grannd Canyonu a jím k cestě k autu na Neats Glenn. Výškový rozdíl celkem 700m. Vodopád Bridal Veil má výšku 300m a blízkým útesem vede exponovaná cesta k jeho patě. Tato se nedoporučuje lidem trpícími závratěmi. Doprovodné povídání o výletu vyjde na Zvířetníku v NP.
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • březen 2013 až srpen 2014
  • 959 zobrazení
  • 1
  • 55
Letos máme v Klokánii kupodivu vlhký podzim a tak by měly růst houby. A nebo ne? O výletu na houby se dočtete na našem Zvířetníku zde: http://naszviretnik.net/
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2009/2010
  • 183 zobrazení
  • 0
  • 00
Fotorerportáž se setkání s Brockem. Přidal se k nám ráno v buši a bez rozpaků navštívil náš domeček. Více je v článku na Našem Zvířetníku
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • prosinec 2006 až červenec 2010
  • 300 zobrazení
  • 0
  • 22
V sobotu, 21. srpna 2010 jsme se s kamarády a ostatními smutnícími sjeli na nedaleký malý historický hřbitůvek v Greendale, kde jsme řekli poslední sbohem našemu kamarádovi Blchovi. Pak jsme se přemístili do nedalekého CzechoSlovak Country Clubu, kde jsme si zapatlali žaludky nesmírnými dobrotami, svlažili hlasivky a na promítacím plátně shlédli pěkně provedenou prezentaci oslavující Milanův úspěšný a plodný život.
více  Zavřít popis alba 
  • 21.8.2010
  • 445 zobrazení
  • 0
  • 00
Po několika odkladechjsme se s kamarádem Petrem a jeho ženou Lucy vydali na výšlap v krajině skal a balvanů. Počasí se povedlo a tak se po této krajibně podívejte s námi. Navíc krajina je nezvykle zelená vládne nám La Ňiňa a tak každou chvíli prší. Více je v článku na Našem Zvířetníku http://naszviretnik.net/
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2008 až říjen 2010
  • 205 zobrazení
  • 0
  • 22
tak vypadá naše zdejší zimní ráno v nedalekém buši v druhé polovině srpna. Chodíme sem denně s Habsburky, Ferdou a Maxmiliánem na procházku, okouknout východ sluníčka a kvetoucíh keřů.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • srpen 2010
  • 308 zobrazení
  • 0
  • 11
Zima u klokanů je ve znamení kvetoucího buše i různých kytek domácích. Povídání o zdejší zimě k tomuto albu je na Našem Zvířetníku jako vždy.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • květen 2001 až červen 2011
  • 228 zobrazení
  • 0
  • 1010
Stalo podobně jako před necelými dvěma měsíci. Zimu v Klokánii zatím vystřídalo jaro a mimo jiné květeny v zahradách kvetou také orchideje místních pěstitelů jako o závod. Ty v buši ovšem také ale tyto vidí jen ti kteří jsou ochotni se tam vydat. Pojďte se s námi podívat na ty kterými se nedávno chlubili místní amatérští pěstitelé.
Kategorie: koníčkypříroda
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • září 2011
  • 225 zobrazení
  • 0
  • 4040
Původně jsem uvažoval, že v tuto dobu zmizím někde do buše, či dokonce do pouští. Počasí k této činnosti sice zrovna nakloněné není, často zde prší a občas je jako v sauně, ale furt lepší než čelit nájezdu rodinných hord do našeho domečku. Nezadařilo se a já jsem pak byl nucen čelit rodinné invazi.
Figuroval jsem jako fotoreportér, aby byly fotky for posterity. Zpočátku to šlo jako po másle, ale ke konci už jsem ani nevěděl jestli mačkám spoušť a nebo něco jiného. Můj ochablý metabolismus sice bojoval seš stačil se vším, před co jsem ho neuváženou konzumací dobrot a alkoholu postavil, ale přechodně jasně prohrával. Takže mladí odjížděli po páté hodině spokojení a já tuto rodinnou sešlost díky vydatnému mazání hlasivek přežil a tak jsem mohl podat tuto zprávu.
Fotky jsou tentokrát bez popisek, ale jdou chronologicky po sobě tak, jak se události odvíjely a jak známo obrázek poví více jako tisíc slov, i když doprovodný článek vyjde v úterý na Našem Zvířetníku, jako obvykle. http://naszviretnik.net/
více  Zavřít popis alba 
26 komentářů
  • 26.11.2011
  • 1 311 zobrazení
  • 1
  • 2626
Dovolte abych vás dnes pozval na dvoudenní výlet do údolí potoka Ingar. Je to asi jen hodinku od nás autem, tady v Modrých horách, za osadou Wentworth Falls. Protože to je v horách, tak to je asi 550 metrů nad mořem a vzdoušek tam, uprostřed buše, je opojný jako víno.
více  Zavřít popis alba 
40 komentářů
  • prosinec 2004 až listopad 2011
  • 1 293 zobrazení
  • 0
  • 4040
Na mou duši slibuju, že toto jsou naše poslední letošní oslavy. V kruhu kamarádů a kamarádek jsme při nevelkém ohýnku v klínu přírody a pěkném tábořišti u řeky Capertee poklábosili, popili, při kytaře a buš-base si zazpívali a v pohodě se zasmáli. Jaksi více jsme vzpomínali na různé příhody a události co se přihodily i před několika desítkami let. Zvláště ty veselé a humorné.
více  Zavřít popis alba 
28 komentářů
  • listopad 2012
  • 189 zobrazení
  • 0
  • 2828
Po nepříjemném zánětu průdušek, kdy jsem se po dva měsíce bezúspěšně snažil vyplivnout můj pajšl, se mě to doma začalo zdát trochu fádní. Začly mě svrbět podrážky mých toulavých bot a tak jsem naházel pár věcí do mého auta, jinak pojízdné maringotky kde i vařím a spím a vydal se ven.

Počasí předpovídali přívětivé, máme tu zrovna konec zimy a v buši i v zahradách kde co začíná kvést. Vhodná doba jet zkontrolovat tyto zázraky přírody tam kde jim je nejlépe. Do divokého, netknutého buše. V srdci Evropy se takovým lesům říká prales.
více  Zavřít popis alba 
59 komentářů
  • duben 2006 až srpen 2012
  • 441 zobrazení
  • 0
  • 5959

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

1. října 2008

Pohlaví

muž

Datum narození

7. srpna 1941

Webová adresa

neuvedeno

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama